|
|
Konkurenceschopnost zemí střední a východní Evropy
Ustiuzhantseva, Polina
Tato bakalářská práce se věnuje konkurenceschopnosti zemí střední a východní Evropy. V teoretické části je popsán koncept konkurenceschopnosti a způsoby měření makroekonomické konkurenceschopnosti. V metodické části jsou stanoveny indikátory, na jejichž základě je následně v praktické části provedena komparace konkurenceschopnosti zemí střední a východní Evropy. Praktická část práce se také zabývá porovnáním výsledků měření zvolených indikátorů. Podle zvolených indikátorů jsou identifikovány slabé a silné stránky zemí střední a východní Evropy. V poslední řadě jsou formulována doporučení pro zvýšení konkurenceschopnosti vybraných států. V diskuzní části jsou porovnány dosažené výsledky s výsledky jiných autorů a diskutováno o možných nedostatcích zvolených indikátorů.
|
|
|
Journalistic Perspectives on Nordic Identity in Estonia
Niiler, James Viking ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Od obnovení nezávislosti v roce 1991 se Estonsko snaží začlenit do severského regionu (nordické státy), aby posílilo svou mezinárodní reputaci a podpořilo své geopolitické zájmy. Začlenění Estonska mezi nordické země je však sporné a kontroverzní, a to navzdory jeho historickým a kulturním vazbám na tento region. Předkládaná diplomová práce je kvalitativní případová studie, v rámci které jsem provedl polostrukturované rozhovory se šesti předními estonskými novináři. Cílem bylo zjistit, jak je vnímána národní identita Estonska vzhledem k severskému regionu. Na základě kontextualizace těchto rozhovorů a s využitím soudobých dějin a teorií nation brandingu, agenda-settingu a konstruktivismu docházím k závěru, že vzhledem k současným sociálním a ekonomickým faktorům nelze Estonsko v současné době považovat za "severskou zemi". Estonsko však nepochybně leží ve sféře vlivu severského regionu a je na cestě k další integraci s nordickými státy, a to jak v důsledku vnitřně vyvolaných reforem, tak v důsledku vnějších geopolitických tlaků. Klíčová slova Estonsko, národní identita, severská země, žurnalistika, agenda-setting, konstruktivismus, nation branding
|
|
| |
|
|
Detection of toxic cyanobacteria in Estonian large lakes and coastal waters
TKADLECOVÁ, Anna
Tato diplomová práce se zabývá detekcí toxických cyanobakterií v estonských jezerech (Peipsi, Lämmijärv a Vortsjärv) a v pobřežních vodách. Pomocí molekulární metody qPCR byl detekován gen mcyE kódující toxin microcystin u 3 potenciálních producentů - Microcystis, Dolichospermum a Planktothrix. Chemickou metodou LCMS/MS byla provedena analýza toxinů, jejíž výsledky byly porovnány s výsledky qPCR a statisticky vyhodnoceny. Mezi koncentrací výskytu genu mcyE a detekovanými microcystiny byla nalezena pozitivní korelace. Nejvyšší naměřené hodnoty výskytu genu mcyE byly detekovány v srpnu, s lehkými odchylkami v závislosti na detekovaném organismu a environmentálních podmínkách jezera. Nejvyšší výskyt microcystinů ve studovaných vodách byl detekován v září. Pozitivní korelace byla rovněž nalezena mezi koncentrací mcyE genu, případně microcystinů a množstvím cyanobakteriální biomasy či obsahem chlorofylu-a ve vodě. Výsledky této práce poskytují přehled o vývoji studovaných cyanobacterií a jejich toxinech v estonskách jezerech a v Baltském moři v průběhu roku 2018.
|
|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
NATO's Challenge: Exploring the Persistence of the Alliance's Military Capabilities Gap
Schwarzenberg, Carly Eileen ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mezerami ve vojenských schopnostech mezi USA a evropskými členskými státy NATO. Klade si za cíl odpovědět na otázku, proč trvají mezery ve vojenských schopnostech mezi USA a Evropou, navzdory zřejmé shodě spojenců na strategické cíle vojenských schopností a kooperativní řešení. Nejdříve práce prokazuje nutnost silné a samostatné evropské bezpečnostní a obranné identity v NATO, zejména po poslední vojenské misi NATO v Libyi. Dále práce definuje a vysvětluje mezeru ve vojenských schopnostech uvnitř NATO, včetně jejího rozsahu, historie, a snahy nalézt společně vyřešení. Analýza ukazuje, že ač existuje konsensus na vojenské potřeby NATO i na způsoby jejich dosažení, mezera trvá a roste od konce Studené války. Práce používá dvoustupňovou teorii her, aby vysvětlila existenci takového rozporu mezi záměrem a provedením. Proces obranného plánování v NATO se analyzuje v rámci dvoustupňové hry, jejímž prostřednictvím kterého je možné spojit nadnárodní plánování NATO a plnění plánů členskými státy, jež však zaleží na dostatečném rozpočtu. Fiskální nedostatky jsou běžně citovány jako příčina menších obranných rozpočtů pro všechny státy, ačkoliv nevysvětlují rozdíly mezi rozpočty spojenců. Například obranný rozpočet Estonska, měřeno procentem HDP, je dvakrát vyšší než Lotyšský,...
|
|
|
Dynamika naturalizačního procesu v Lotyšsku a Estonsku v letech 1995 až 2005
Márová, Tereza ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
V roce 1991 Lotyšsko s Estonskem (společně s Litvou) obnovily svou nezávislost. Předchozí období sovětské okupace však zanechalo neblahé, a do značné míry i trvalé, změny v etnické skladbě obyvatelstva. Změny byly primárním důvodem, proč obě země přijaly výrazně restriktivní podmínky při obnově občanského statusu - občanství bylo uděleno pouze předválečným občanům a jejich přímým potomkům. Bakalářská práce se formou komparační analýzy snaží nalézt hlavní rozdíly a podobnosti v dynamice naturalizačního procesu v Lotyšsku a Estonsku. Dynamika bude studovaná v letech 1995 až 2005. V roce 1995 započal lotyšský naturalizační proces. Pro rok 2005 je charakteristická razantní změna preferencí ne-občanů, která pravděpodobně nastala po vstupu obou zemí do Evropské unie. V první části práce budou vysvětleny základní pojmy problematiky. Pak následuje představení obou zemí na začátku 90. let minulého století. Zbytek práce je věnován samotné komparační analýze. Naturalizace je analyzovaná podle znaků, o kterých se domnívám, že měly jednoznačný vliv na dynamiku procesu - zákon o občanství (a jeho dodatky), jazykový zákon a jazyková otázka, období vstupu obou zemí do EU a ekonomické souvislosti. Klíčová slova Sovětský svaz, Lotyšsko, Estonsko, naturalizace, občanství, ne-občan
|
|
|
Selected cephalopods from the Ordovician of the Prague Basin (Bohemia) and Baltica (Estonia and Sweden): taxonomy, paleobiogeography and paleoecology
Aubrechtová, Martina ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Klug, Christian (oponent) ; King, Andrew H. (oponent)
Předkládaná dizertační práce shrnuje pět článků publikovaných v recenzo- vaných, impaktovaných odborných časopisech. Články jsou taxonomickými re- vizemi dříve neznámých nebo málo známých kolekcí fosilních hlavonožců ze spodního paleozoika Čech, Estonska a Švédska. Práce shrnují a zpřesňují pa- leogeografické a stratigrafické rozšíření jednotlivých taxonů a srovnávají jej s rozšířením podobně starých hlavonožcových tafocenóz známých z jiných oblastí. Tafocenózy jsou následně analyzovány a paleoekologicky interpretovány. Dizertační práce se sestává ze tří hlavních částí. První část je zaměřena na morfologii hlavonožců a uvádí základní diagnostické znaky, které se při popisu hlavonožců používají. Shrnuje také dosavadní názory na systematiku hlavonožců a stručně představuje hlavní skupiny významné pro období ordoviku. Druhá část práce charakterizuje geologické podmínky a vývoj oblastí, ze kterých studovaní hlavonožci pocházejí. Třetí a poslední část pak shrnuje výsledky publikovaných studií. Ze středního ordoviku pražské pánve byli studováni rod Bactroceras a dále zástupci řádu Lituitida. Rod Bactroceras Holm, 1898 je stratigraficky nejstarším známým zástupcem...
|
|
|
Disent v pobaltských republikách
Fořt, Tadeáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Fořt Tadeáš Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o disidentských organizací na území Litvy, Lotyšska a Estonska. Všechny tyto skupiny byly ovlivněny mezinárodním vývojem, a to především povstáním v Maďarsku v roce 1956, okupací Československa v roce 1968 a podepsáním Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Ačkoliv nějakou formu reakce na mezinárodní události vykázal disent ve všech pobaltských státech, forma i motivace vyjádření nesouhlasu s režimem byly odlišné. Jádro rozdílů leží především v jiném národnostním a náboženském složení jednotlivých států, stejně jako v jejich odlišném historickém vývoji. Zatímco Litevci neměli s imigrací ostatních národů ze Sovětského svazu problém, Lotyši a Estonci se stávali ve svých zemích téměř menšinami, což oblast akcí jejich disentu zúžilo. Katolická církev na Litvě byla a je silnou organizací, která se stala podhoubím disentu a např. i tvorby samizdatu v podobě Kroniky katolické církve v Litvě, nejznámějšího a nejdéle působícího podzemního média v regionu. Na rozdíl od Litvy církev v Lotyšsku a Estonsku tak silné zázemí a podporu v populaci neměla, její role v rámci disentu byla proto spíše marginální. Kromě národnostních a náboženských rozdílů se práce zabývá i odlišnostmi v dalších sociálních a demografických aspektech...
|
|
|
Russian Identity: Minority Schools in Contemporary Estonia
Svobodná, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Práce Ruská identita: Menšinové školství v současném Estonsku pojednává o ruském středním školství v Estonsku v období od rozpadu Sovětského svazu do roku 2012. Zaměřuje se na dvě oblasti, které významně ovlivňují formování národní identity ruských studentů žijících v Estonsku: na vyučovací jazyk a výuku dějepisu. Co se týče první oblasti, cílem práce je ukázat, jak estonská vláda implementuje reformu požadující 60 % výuky v estonštině a jak je tato reforma přijímána ruskými studenty a jejich učiteli. Co se týče druhé oblasti, práce zkoumá vnímání sovětského období ruskými studenty v kontrastu s "oficiální" interpretací tohoto období, kterou zastává Ministerstvo školství. První část práce se zaměřuje na integrační proces Rusů do estonské společnosti, zdůrazňujíc jeho úskalí a implikace týkající se národní identity Rusů žijících v Estonsku. Druhá část práce už se věnuje konkrétním problémům (vyučovacímu jazyku a výuce dějepisu) na základě dostupných psaných materiálů, zatímco závěrečná a zároveň klíčová část práce analyzuje tyto problémy na základě terénního výzkumu na ruských školách v Estonsku.
|
host ::
RSS.